Wagrain

Kdysi chudá a odlehlá horská vesnička Wagrain v Pongau byl poslední zastávkou na dlouhé cestě, kterou prožil v průběhu svého života farář Joseph Mohr. Ve Wagrainu s 1530 obyvateli nastoupil do služby 4. března 1837. Kvůli zdravotním problémům se ale Mohr v horách necítil příliš dobře. Po šesti letech zde požádal o přeložení do Mauterndorfu. Ovšem marně. Klima a chladné zimní počasí se mu nakonec stalo osudným.

V současnosti je Wagrain oblíbeným rekreačním cílem. Patří do oblasti Salcburského sportovního světa. Joseph Mohr by zřejmě svoje poslední bydliště ani nepoznal. Moderní lanovky, hotely, mnoho zábavy, akce a skvěle značené letní turistické trasy, ke kterým patří také Salcburská salašnická trasa (Salzburger Almenweg).

Ve Wagrainu se říkalo Josephu Mohrovi „farář z lidu“. Ti nejobyčejnější a nejchudší mu byli vždy nejbližší. Již druhý rok svého pobytu ve Wagrainu se zasadil o stavbu základní školy, na kterou poskytl své veškeré prostředky. Sám obýval jedinou místnost ve zchátralém dřevěném domě pro pomocníka faráře. Tato budova sloužila také jako škola pro 170 až 180 dětí. Joseph Mohr však prosadil rychlou výstavbu nové školy. Ta byla po pěti měsících stavebních prací slavnostně otevřena 5. listopadu 1838, kdy ji také navštívil kníže-arcibiskup Friedrich von Schwarzenberg. Kromě toho Joseph Mohr zřídil speciální sbírku, díky které mohly školu navštěvovat i ty nejchudší venkovské děti.

Zemřel nakonec tak chudý, jak se narodil

Joseph Mohr koupil také vybavení pro obecní hasiče a významně se podílel na prosazování péče o staré a chudé lidi. Tyto tendence byly trnem v oku především někdejším mecenášům a bohatším lidem. Jeho působení zanechalo ve Wagrainu obzvláště hlubokou stopu. Joseph Mohr byl u většiny obyvatel velice oblíbený jako přívětivý, společenský a hudebně nadaný pastor. Během služby ve Wagrainu došel se svou šetrností tak daleko, že používal pouze jeden talár z černé látky. 4. prosince 1848 zemřel Joseph Mohr ve věku 56 let kvůli nachlazení. Fenomenální úspěch své básně jako světoznámé vánoční koledy „farář chudých“ nezažil. Místo jeho posledního odpočinku bylo na konci 19. století opuštěné, ale později bylo znovu nalezeno. Protože neexistovala žádná podobizna Josepha Mohra, napadla faráře a umělce Josefa Mühlbachera v roce 1912 bizarní myšlenka. Nechal duchovního exhumovat, aby bylo možné přeměřit jeho lebku. Ta měla sloužit jako předloha pro bronzovou bustu. Umělecké dílo je nyní umístěno před Kapličkou Tiché noci v Oberndorfu. Lebka ovšem, i přes pohoršení některých obyvatel Wagrainu, zpět do hrobu vrácena nebyla. Je zazděna v jedné ze stěn kaple.

Po stopách „Tiché noci“ ve Wagrainu

• Faráře z lidu, Josepha Mohra, připomíná ve Wagrainu pamětní deska a varhany ve farním kostele.
• Oblast spojenou s písní Tichá noc, si můžete projít při kulturní procházce Wagrainem. Na trase najdete například farní kostel, dvůr a faru, ale také hřbitov-poslední místo odpočinku jednoho z autorů světoznámé koledy.
• Barokním skvostem je nově opravený  Pflegerschlössl ve Wagrainu. V někdejší správní budově knížat-arcibiskupů z 18. století se nachází Muzeum Tiché noci. Expozice je věnovaná životu a působení Josepha Mohra ve Wagrainu, vzniku písně, mezinárodnímu rozšíření a mimořádnému kouzlu koledy. V historických prostorách se podařilo docílit moderního a interaktivního muzejního konceptu.
• Každoroční akce „Stille Nacht Advent Wagrain“ spojuje vánoční píseň a zvyky celého světa. Během „Adventu kultur“ se prezentují jako vystavovatelé nejrůznější země. Dále se zde pořádají adventní koncerty. Z „Ježíškovy pošty“ v budově Waggerl-Haus je možné odeslat hezky ozdobené vánoční přání, pohlednice i dopisy. 24. prosince je připraveno od 22.15 vystoupení trubačů, kteří zahrají z věže farního kostela. Půlnoční mše začíná ve 23 hodin.

Všechny aktuální akce ve Wagrainu najdete zde.