Hippach

Mezi Salcburkem a Zillertalem se nachází mnoho historicky, ale také geograficky zajímavých míst. Až do roku 1816 patřila velká část 40 km dlouhého ledovcového údolí Salcburku. Poté došlo k jejímu připojení k Tyrolsku. Řeka Ziller dodnes tvoří diecézní hranici mezi církevními provinciemi Salcburk a Innsbruck (dříve Brixen). Ty je možné vzájemně rozlišit (s výjimkou např. Strassu v Zillertalu a Wiesingu v Inntalu) podle barvy střech na kostelech. Zelené patří k salcburské diecézi, červené pod církevní správu v Innsbrucku. Zelená barva je dána využitím mědi, kterou si mohl bohatý Salcburk dovolit. Biskupství Brixen muselo více šetřit a proto se kostely pokrývaly střešními taškami nebo modřínovým šindelem.

Z Hippachu do Lipska

Cihlově červená je také střecha farního kostela v Hippachu. Z jedné jeho části jménem Laimach pocházela rodina Strasserových se čtyřmi sourozenci. Otec Lorenz Strasser byl sedlák, prodejce na trzích a obchodník s rukavicemi. Od adventu až do církevního svátku Očišťování Panny Marie 2. února cestoval každý rok do Lipska a do Berlína. Prodával zde na trzích rukavice z kozí nebo kamzičí kůže a jiné zboží. Když byly pole a pastviny zasněžené, zemědělství muselo být utlumeno. Obchodování s nejrůznějšími výrobky proto bylo pro mnoho selských rodin vítanou a nezbytnou formou přivýdělku. Děti Anna, Josef, Amalie, Caroline a Alexander doprovázeli otce na cestách.

Jeden z prvních záznamů písně

O Vánocích 1831 měla svůj stánek farmářská rodina z Zillertalu na lipských vánočních trzích. Kromě prodeje zboží ze své vlasti tady zpívali i vánoční písně. Mimo jiné také „Stille Nacht! Heilige Nacht!“.

„Skřivánci z Zillertalu“, jak jim říkali, bývali oblečeni v pěkných tyrolských krojích. Tím se přesně trefili do dobového vkusu. Alpská a tyrolská móda se totiž těšila velké mezinárodní oblibě. Lidová hudba kromě toho zajímala stále více lidí, a to i v těch nejvyšších kruzích. Obchodně zdatní sedláci z Zillertalu dobře rozpoznali tyto tendence ve společnosti. A mohli touhu lidí po folkloru také naplnit. Návštěvníci trhů byli jejich vystoupením tak okouzlení, že sourozence Strasserovi prosili, aby zazpívali také na půlnoční mši lipské katolické obci. A ještě v roce 1832 následoval koncert v lipském Gewandhausu. O Vánocích 1832 uspořádali další vystoupení v Hotelu de Pologne v Lipsku. Mezi lety 1832 a 1834 uveřejnil nakladatel A. R. Friese z Drážďan sbírku pravých tyrolských koled, ve které se objevila také „Stille Nacht! Heilige Nacht!“ Na základě úspěchů v Lipsku se vydali sourozenci Strasserovi na koncertní turné po celém Německu. Zpívali dokonce pruskému králi Fridrichovi Vilémovi IV. v Berlíně. Vánoční klasiky v jejich dojemném podání inspirovaly také ostatní. Do svého repertoáru zařadil „Tichou noc“ po koncertě Strasserových i berlínský chrámový sbor. Král Fridrich Vilém IV. ji označil jako svou oblíbenou skladbu. Po náhlé smrti Amelie Strasserové v roce 1835 již přestali sourozenci Strasserovi veřejně vystupovat.  Melodie „Tiché noci, svaté noci“ už se ale začala šířit do celého světa.

Po stopách Tiché noci v Hippachu:

• Rodný dům sourozenců Strasserových pochází z 18. století. Je postavený ze dřeva a ve starodávné světnici stojí válcová kamna, dveře jsou kované. V tomto památném domě Strasserových pod názvem Strasser-Häusl je dnes muzeum věnované historii zpívajících obchodníků. V muzeu se nachází například originální notové zápisy, vyobrazení rodiny Strasserových, ale také rukavice, které prodávali nebo zemědělské nástroje a mnoho dalších originálních exponátů.
• Historii vzniku písně „Tichá noc, svatá noc“ a jejímu šíření po světě je věnovaná naučná stezka Stille-Nacht-Themenweg.
• Procházka k domu Strasserových začíná pod kostelem v Hippachu na parkovišti v údolí. Vede k řece Ziller a po 1,5 km se stáčí značená trasa nejprve ke kostelíku v Laimachu a poté doleva k romantické budově Strasser-Häusl. I v případě, že zrovna není otevřeno muzeum ve staré dřevěné budově, nabízí se zde zajímavý pohled na bydlení obvyklé před 200 lety. Okruh s číslem 13 poté vede ve směru do Hippachu. Rozhodně se vyplatí 20minutová zastávka v údolí u vodopádů. Na cestě zpátky se také doporučuje asi půlhodinová zacházka směrem do Schwendau. Tato trasa vede nad obcí Hippach ke dvěma palírnám a pokračuje téměř kilometr po Zillertaler Höhenstraße. Při další ostré zatáčce se okruh vrací opět na cestu lemovanou ovocnými stromy. Podél řeky se pak jde zpět do vesnice. V zimě, když sněhové podmínky nedovolují variantu trasy ve výše položených oblastech, doporučuje se cesta údolím.

Všechny aktuální akce v Hippachu najdete zde.